Terapie z klientského křesla, Osud a psychoterapie

Dnes se podíváme na psychoterapii očima klienta. Něco jiného je poslouchat různé příběhy, dávat třeba i neobvyklé otázky a sledovat malé i velké pokroky z terapeutického křesla. Každá konzultace je jiná a i když mám osvědčené postupy, stejně přistupuji ke každému zvlášť. Kam terapie povede nezáleží ani na klientovi ani na terapeutovi, ale na jejich vzájemné spolupráci. 

Každá konzultace je pro mě něčím speciální a jedinečná. A právě od jednoho velmi speciálního, nezlomného klienta, stále bojujícího s těžkým osudem, jsem dostala milé poděkování a zhodnocení naší spolupráce. S jeho laskavým dovolením se o něj s vámi ráda podělím. 

Umí terapeut dělat zázraky na počkání? 

Odmala jsem byl rozmazlené a zároveň ze strany okolí nenáviděné dítě. Neměl jsem kamarády. Ano, byl jsem nadaný. Škola mi šla sama. Bohužel jsem se neustále pral s dětmi. Až jednoho hnusného dne mě odvezla sanitka do nemocnice na urgentní příjem. Tenkrát jsem věděl, že mam v těle těžkou boreliózu a nikdo nevěděl co s tím. Ani antibiotika nezabírala. Chtěli mi operovat slepé střevo. Nakonec jsem v té nemocnici ještě ke všemu dostal schizofrenii. 

Celkově i s "překládáním" jsem tam byl tři měsíce. Kdy jsem zameškal školu. A vzpomínky na to jsou hrozné. Ale toto téma dnes není na pořadu dne. Dlouhá léta jsem se z toho oklepával,  zkoušel bylinky a různé kombinace všech možných léků, ale bohužel to všechno zanechalo následky na duši i těle. Spíše i mozku. 

Je to několik let, co jsem začal chodit k psycholožce. Ta mi řekla, že se se mnou nedá pracovat. Nedokázal jsem s ní o ničem mluvit. Postupem času jsem ji změnil. Vystřídal jsem několik psychoterapeutů. 

A je to čtyři roky, kdy jsem našel Lucku Zichovou. Ano ani ona nedělá zázraky na počkání ani, za delší dobu. Vše je o tom, že to povídání s ní musíte přenést do praxe. Psychoterapeut Vám musí sednout. Nemůže Vám být nepříjemný. Přečkal jsem s ní období, kdy mi bylo nejhůře, a to se kolikrát ani nechce mluvit. A Lucka byla citlivá a empatická, i když mi bylo špatně. S ní se dá mluvit úplně o všem. 

Člověk musí začít hlavně u sebe. Udělat malé krůčky. Věnovat se činnosti, v které je člověk dobrý a každý člověk je v něčem dobrý. Já se například snažím o psaní na různá témata. Osud nezměníš, ale svou psychoterapii si můžeš vybrat. Stejně jako svého psychoterapeuta. Člověk se nesmí nikdy vzdát, pokud chce žít dál. Je to každodenní boj, každý s něčím bojujeme. I když někdy člověk nemá chuť tak stále je nějaká naděje."

Proč zázraky nefungují?

ANO, neumím dělat zázraky na počkání ani nemožné do 3 dnů. Ale umím provést klienta jakoukoli těžkou situací, pokud mi to dovolí. Některé věci bohužel změnit nelze, ale vždy můžeme můžeme změnit přístup k nim. Někdy to člověk pochopí hned, jindy to trvá i léta, podle toho, o jaký problém se jedná a jak moc je klient na změnu připraven. Vše je v pořádku. Tu kouzelnou magickou hůlku si nese každý klient v sobě. Jde jen o to, vybrat si tu správnou. 

Ano, psychoterapeut si musí s klientem vzájemně sednou. Když se klient nebo terapeut necítí ve společnosti druhého dobře, nikdy nemůže terapie skončit pozitivním výsledkem. Naštěstí každý si může vybrat svého terapeuta. V našem psychoterapeutickém rybníčku jich je víc než dost a stále přibývají noví. Věřím, že si každý klient najde svého terapeuta. Proto využiju našeho malého příběhu a sdělím jedno velké poselství. Pokud vám terapeut nesedne, neodsuzujte terapii jako takovou, ale najděte si jiného terapeuta, který k vám bude víc ladit. A tak je to v životě se vším. Jeden nezdar neznamená, že to nejde. 

CHCEŠ SI UDĚLAT VLASTNÍ OBRÁZEK O TERAPII, NEVÁHEJ SE OBJEDNAT.