Už zase panikařím. Jste v nějaké obtížné situaci, cítíte úzkost a strach, objevují se mírné tělesné příznaky, ale pak se nějak vzchopíte a situaci zvládnete. Pokud však zažijete panickou ataku, nedokážete silou vůle přimět své tělo a mysl, aby znovu začala fungovat. Panická ataka není běžné panikaření, ale velmi silná úzkost, která vás naprosto paralyzuje. Bez zjevné příčiny cítíte skutečnou bolest a někdy máte i strach o svůj vlastní život. Panická ataka odezní, ale strach z dalšího záchvatu zůstává a ovlivňuje další váš život. Panika není jen vzteklý pes, ale je to devítihlavá hydra, utnete jí hlavu a místo ní narostou další dvě. Neznamená to, že když zvládnete jednou panickou ataku, že stvůra je mrtvá, naopak se objeví znovu a častěji. Panická ataka se dá zvládnout, ale vyžaduje okamžitou léčbu.

Máte strach přejít chodník a nemůžete se hnout z místa, máte pocit, že umíráte. Jste v supermarketu a nutně musíte odejít, všechno tam na vás padá, může vás to tam zavalit. Řídíte auto a prudká bolest a strach vás přinutí okamžitě zastavit. Jedete v dopravním prostředku a najednou máte pocit, že omdlíte. To všechno může být panika.

Panika si váš vždycky najde, nikde se před ní neschováte, nikdy nevíte, kdy

Panická ataka se může objevit jednorázově a jen na několik minut, obvykle ne déle než na 30 minut,  pak se tělo vrátí do normálu, do původního stavu před záchvatem. Pokud však jedinec nevyhledá odbornou pomoc, ve většině případech se ataka objeví znovu. Včasná pomoc může zabránit propuknutí panické poruchy, kdy se již ataky objevují opakovaně a při těžších formách klidně i jednou až víckrát týdně.

Odkud se ten panický záchvat bere?

Bohužel na tuto otázku nelze zcela jednoznačně odpovědět. Existuje několik hypotéz vzniku panické ataky. Já se přikláním k teorii, že se nejčastěji objevuje u lidí, kteří přehnaně kontrolují svůj zdravotní stav a zvýšeně interpretují jakékoli tělesné příznaky jako signály hrozící katastrofy. Přitom tyto příznaky (bušení srdce, zrychlené dýchání, úzkost) jsou běžnou reakcí na běžné stresové situace. Jakákoli stresová situace v klientovi vyvolává očekávání ohrožení a s tím spojenou úzkost.

Často také bývají panické ataky následkem dlouhodobé úzkosti, která může být také naučená. Když se podíváte na rodinnou anamnézu, často zjistíte, že jeden nebo oba rodiče byli přehnaně úzkostní a kontrolovali každý krok dítěte. To se pak naučilo vnímat svět jako nebezpečné místo.

Jak panický záchvat poznáte?

Když se u jedince poprvé objeví panická ataka, je to pro něho obrovský šok a může se cítit v ohrožení života. Panický záchvat může mít podobné projevy jako infarkt, ale nejsou založeny na fyzickém základě. Obzvlášť mladý člověk může být překvapen a vyděšen, že právě umírá. 

Nejčastějšími příznaky je zrychleny puls, prudké bušení srdce, tlak na hrudi, nemožnost se nadechnout, bolest na hrudníku, pocení, třes, pocit na omdlení, sucho v ústech a strach ze ztráty kontroly nad svým tělem nebo ze smrti. Příznaky bývají individuální a mohou se objevit v různé kombinaci. Kromě tělesných příznaků se ataka projevuje intenzivním strachem a úzkostí, že se stane něco strašného. Pacienti mají tendenci utéci z nepříjemné a ohrožující situace. Úzkost nastupuje náhle, zvyšuje se její intenzita a po několika minutách sama odezní. Nadále však přetrvává velký strach z dalšího záchvatu.

Kromě akutních projevů se však nabalují další potíže a následky. Lidé se bojí být sami a vyhýbají se místu nebo situaci, která v nich ataku vyvolala. Přidružují se další psychické potíže jako deprese, fobie (nevysvětlitelný strach), sklon k závislostem, úzkostné stavy nebo dokonce naprostá sociální izolace. Někteří jsou schopni s tímto onemocněním fungovat v běžném životě, jiní jsou natolik paralyzováni svým strachem, že nejsou schopny fungovat v běžných záležitostech a uzavírají se před světem.

Jak probíhá léčba?

Vzhledem k tomu, že se panická ataka projevuje různými tělesnými příznaky, je nejdříve nutné vyloučit jakékoli organické příčiny a zajistit lékařské vyšetření. V mé terapeutické praxi se však objevují i klienti, kteří jsou i po těchto vyšetřeních přesvědčeni, že trpí závažným tělesným onemocněním a nechtějí připustit, že jde o psychickou poruchu.

Setkala jsem se s případy, kdy klient sice vyhledal terapeutickou pomoc na základě doporučení lékaře, ale trvalo nám až několik sezení, než připustil, že trpí panickými záchvaty a ne nějakou neznámou chorobou. Důležité bylo nevymlouvat mu jeho přesvědčení, ale správnými otázkami ho směřovat k tomu, aby si na to přišel sám. Pokud bych mu to přímo vyvracela, ztratila bych jeho důvěru. Tento postup se mi vždy vyplatil.

Panickou ataku a panickou poruchu lze stejně jako ostatní duševní onemocnění léčit farmakologickými i podpůrnými psychoterapeutickými prostředky a často i jejich kombinací. Užívají se dva druhy léků: anxiolytika (léky na úzkost) a antidepresiva. Existují různé názory na nutnost užívat léky. Já jsem zastáncem dát přednost spíše psychoterapii, ale vždy posuzuji individuální případy. V těžkých případech jsou psychiatrické léky nezbytné, ale pouze v nezbytné míře a po nezbytnou dobu. 

Pokud se klient co nejdřív naučí zvládat své panické stavy, může být psychoterapie dostatečným léčebným prostředkem. Obecně léky doporučuji tehdy, když onemocnění klientovi znemožňuje fungovat v normálním životě,
a to v takové míře, že "selhává" i v běžných denních činnostech. Návštěvu psychiatra důrazně doporučuji v případech ohrožení života sebevražednými myšlenkami. Jsem zastáncem spíše kombinovat psychoterapii s alternativní léčbou, například bylinky, Bachovy květové esence či homeopatika.

Jak pomáhá psychoterapie? 

Při léčbě panické ataky se nejčastěji využívá kognitivně - behaviorální psychoterapie, ale v podstatě lze využít i jiné terapeutické směry. Klient se učí pochopit, jak panická ataka funguje. Prvním cílem je zklidnění klienta a jeho vnitřní stabilizace. Klient postupně zjišťuje, že záchvat je sice velmi nepříjemný, ale není život ohrožující.

A jsme zase u všude tolik zmiňované "komfortní zóny". Klient se z ní bojí vystoupit, protože je to pro něj jednodušší, i když mu to způsobuje potíže.
V terapii s klienty pracujeme na tom, aby se naučili poslouchat své tělo a včas poznali, že se další záchvat blíží. Společně dešifrujeme v jakých situacích se ataka nejčastěji objevuje a co jí předchází. 

Klienti se učí, že není řešením vyhýbat se těmto situacím, ale naopak se jim postavit a postupně se naučit techniky, jak úzkost a obavy zvládat. Výborným prostředkem jsou také různé relaxační techniky a nácvik kontrolovaného dýchání. V neposlední řadě je úlohou psychoterapeuta pracovat s klientem na zvládání stresových a zátěžových situací, které často vedou k právě k panickým záchvatům.

Trápí vás nebo někoho ve vašem okolí panická ataka nebo nadměrná úzkost, neváhejte se objednat na terapii. S tímto tématem mám bohaté zkušenosti nejen jako terapeut, ale do určité míry i svojí osobní. 

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si jako první, co je nového